21178263
ENDE
Přihlášení

Městská knihovna Jablonec nad Nisou, p.o.

Historie

1919 - rozhodnutí založit ve městě veřejnou knihovnu a čítárnu na základě knihovnického zákona

1920 - počátek české veřejné knihovny (1921 - Jiráskova)

1921 - otevřena německá městská čítárna

1923 - otevřena německá městská knihovna

1933 - otevřena česká čítárna

1938 - uzavřena česká knihovna

1945 - zrušena německá knihovna a obnovena česká knihovna jako veřejná městská

1951 - okresní lidová knihovna

1996 - opět městská knihovna

* * *

Deutsche Lesehalle der Stadt Gablonz a.N.

Putování po dějinách knihoven v Jablonci nad Nisou začíná v šedesátých letech devatenáctého století. V té době Jablonec zažíval hospodářský rozmach a současně docházelo  k velkému rozvoji školství, vědy a kultury, k čemuž významně přispěly probíhající společenské a politické změny v rakouském státě.

Důležitým mezníkem pro rozvoj českého vzdělávání bylo založení Ústřední matice české v roce 1880 coby garanta vzniku a provozu menšinových českojazyčných škol, zejména v německém pohraničí. Byly to právě školy a jejich školní knihovní sbírky, které byly před rokem 1848 převážně veřejné, přístupné širšímu okruhu čtenářů. V období Bachova absolutismu však bylo zakázáno zakládat knihovny bez povolení nadřízených úřadů, veřejná funkce školních knihoven tak postupně ustupovala do pozadí. Tento úpadek nastával hlavně v šedesátých letech, a veřejné knihovnictví se tak začalo rozvíjet mimo školní zařízení. Ve školách pak byly knihovny určeny pouze pro žáky a učitele.

Legalizace veřejné činnosti, která byla zaručena spolkovým zákonem z roku 1867, byla důležitým předpokladem nejen pro zakládání spolků, ale výrazně hrála i ve prospěch knih a knihoven. Jednotlivé spolky nejenže zakládaly vlastní knihovní sbírky, mnohdy ale také podporovaly nově zakládané obecní knihovny.

Jablonecký okres byl v této době převážně německý, proto zde českých menšinových spolků nebylo mnoho. Roku 1870  založil v Jablonci  účetní Nikolaus Stahl spolek Česká beseda. Zřejmě již od počátku jeho existence fungovala i spolková knihovna. Dalším významným jabloneckým českým spolkem byl Sokol, založený v roce 1893.. Tyto dva spolky patřily spolu s místním odborem Národní jednoty severočeské a národně-sociální podpůrnou jednotou Havlíček ke čtyřem spolkům, kolem kterých se v Jablonci  soustřeďoval veškerý společenský život české menšiny.

První pokus o otevření veřejné knihovny podnikl v Jablonci v roce 1884 učitel Adolf Lilie. Chyběla však podpora obce, knihovna byla odkázána na dárce a dobrovolníky a i přes dobrou vůli se nemohla správně rozvíjet.

Pro rozvoj knihoven obecně měl v první republice zásadní význam rok 1919, kdy přišlo ustanovení v podobě Zákona o veřejných knihovnách obecních (č. 430/1919 Sb.). Zákon tím, že uložil všem politickým obcím povinnost zřizovat veřejné knihovny, vyvolal jejich kvantitativní nárůst. Obce s národostními menšinami musely zakládat samostatné menšinové knihovny nebo alespoň menšinová oddělení.

Na základě tohoto zákona byl v Jablonci založen Německý místní vzdělávací výbor (Der Deutsche Ortsbildungsausschuß). Úkolem výboru bylo zřizovat veřejné knihovny, pořádat přednášky, kurzy, divadelní představení a další  vzdělávací aktivity. Bezprostředně po svém založení se tento výbor rozhodl založit ve městě veřejnou knihovnu a čítárnu. 1. dubna 1921 byla otevřena – zatím  pouze jen - čítárna v prostorách obchodní akademie. O dva roky později, 7. července 1923, pak následovala Německá knihovna města Jablonec n. N. (Die Deutsche Bücherei der Stadt Gablonz a. N.) v jedné místnosti dívčí školy.

Založení knihovny podporovala celá řada tehdy významných osobností. Mezi nimi byl i v roce 1918 zesnulý Dr. Anton Randa, který pro tento účel ve své závěti odkázal nemalou finanční částku a svoji soukromou knihovnu. Knihovníkem německé knihovny byl jmenován učitel Julius Streit.

Již od samého počátku se objevovala snaha o sloučení čítárny s knihovnou a rozšíření výpůjční doby. To se pak opravdu v roce 1926 stalo.

V roce 1933 byla městská správa přestěhována do nově postavené budovy radnice a prostory ve staré radnici na dnešním Dolním náměstí byly upraveny pro potřeby knihovny. Ta zde začala sloužit veřejnosti od konce srpna téhož roku. V roce 1941 byla u příležitosti Týdne německé knihy předána k užívání Okresní putovní knihovna (Kreis-Wander-Bücherei), která půjčovala soubory knih knihovnám menších obcí okresu. Po skončení druhé světové války, v roce 1945, končí i historie jablonecké německé knihovny. Bylo logické, že v této době její působení ve městě zaniklo.

V Jablonci vedle německé knihovní rady a německého místního vzdělávacího výboru existoval též český osvětový sbor, který zcela nezávisle na německém vyřizoval úkoly ve vlastní oblasti působnosti. Roku 1920 se tento sbor usnesl založit ve městě českou veřejnou knihovnu. Jelikož byl Jablonec v té době stále městem převážně německým, stala se nově založená česká knihovna pouze menšinovou.

Byly to knižní dary českých spolků, které byly významné pro prvotní utváření fondu této české knihovny. Později věnovala knihovně knihy řada dalších organizací i občanů, nechyběly ani finanční příspěvky. Funkce knihovníka se ujal učitel chlapecké obecné školy Jaroslav Šorejs, který vedl knihovnu až do roku 1938. Knihovna se velmi často stěhovala. Obrat k lepšímu nastal až v roce 1933, kdy se  německá knihovna přestěhovala do staré radnice a česká menšinová knihovna získala prostory ve vedlejším jednopatrovém domku. Zde knihovna fungovala s menšími či většími problémy až do konce září 1938, kdy byla uzavřena a její činnost úplně zastavena. Pohraničí bylo odtrženo od Československa a pro české knihovny v této oblasti to znamenalo velké ztráty. Jablonecká menšinová knihovna měla do jisté míry štěstí, když do její historie vstoupila v této době osoba knihkupce a později i komunálního politika Josefa Floriána, který druhou světovou válku strávil v Turnově, kam přestěhoval svůj obchod. Florián v roce 1940 odkoupil fond knihovny a v Turnově založil soukromou půjčovnu. Pravděpodobně tím zachránil knihy před zničením. V roce 1946 se knihy vrátily zpět do Jablonce a staly se základem po válce nově otevřené Veřejné městské knihovny a čítárny.

Prvním správcem poválečné české knihovny se stal Josef Kristek, který se snažil o její znovuvybudování, což za dané situace nebylo vůbec jednoduché. Naštěstí knihovna získala pro svoji činnost prostory v budově staré radnice po zrušené německé knihovně, zpočátku převzala jak její fond, tak i německé zaměstnance. Jako první byla 15. srpna 1945 otevřena veřejná městská čítárna. S pravidelným půjčováním knih bylo započato 11. února 1946. V prosinci 1946 bylo otevřeno samostatné oddělení pro děti a mládež.

Téhož roku zřídilo v Jablonci Ministerstvo školství a osvěty Státní doplňovací knihovnu pro politický okres Jablonec nad Nisou. Smyslem této knihovny bylo půjčování souborů  knih menším knihovnám jabloneckého okresu, které si tímto způsobem obohacovaly svůj stálý knihovní fond. Byla to obdoba německé Kreis-Wander-Bücherei, kterou v letech 1941-1945 provozovala Německá městská knihovna a čítárna.

Únor 1948 znamenal i pro české knihovnictví obecně zásadní změnu. V rámci budovatelské literární kultury se měli knihovníci podílet na tom, aby se pomocí knih přetvářel čtenář do podoby požadovaného socialistického člověka. Knihovníci museli vědět nejen to, co má čtenář číst, ale také, jaký způsob četby je ten správný. Z tohoto důvodu vznikala celá řada plánů četby, vzorové návody ke čtení konkrétního díla, organizovala se společná hlasitá předčítání a masové akce na podporu četby předem vybraných titulů.

 Československo bylo v této době v oblasti kultury odtrženo od Západu, přestal dovoz západního tisku, překladům zcela dominovala sovětská literatura. Byly zestátněny tiskárny a vydavatelství.

Již krátce po válce vyvstaly otázky týkající se novelizace knihovnického zákona z roku 1919. Nový zákon byl roku 1959 schválen a do dějin knihovnictví vstoupil jako Zákon o jednotné soustavě knihoven (č. 53/1959 Sb.). V čele soustavy stála Státní knihovna ČSR jako ústřední knihovna, jednotlivé knihovny pak byly seskupeny do organizované sítě knihoven. V rámci každé sítě byla jedna knihovna pověřena metodickým řízením činnosti ostatních knihoven. Základem soustavy byly lidové knihovny (místní, okresní, krajské), ty byly zřízeny v každé obci příslušným národním výborem.

Na základě nového knihovnického zákona bylo v jablonecké knihovně založeno metodické oddělení, které začalo spolupracovat s místními knihovnami. Postupně také byly připojovány knihovny z okrajových částí města – z Pasek, Mšena a Vrkoslavic, které se staly jejími pobočkami.

Konec šedesátých let znamenal pro provoz jablonecké knihovny velký zásah. V lednu 1969 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce celé budovy staré radnice, sídla knihovny. Objekt v té době slavil již sté výročí postavení, původně byl určen k úřednímu účelu, proto obsahoval množství menších místností, které samozřejmě nebyly vhodné pro provoz knihovny. Rekonstrukce byla původně naplánována na dva roky, protáhla se však na celých devět. Byla ukončena až v roce 1978. Po tuto dobu byla  knihovna provizorně umístěna v pomocné divadelní budově.

Na počátku sedmdesátých let došlo opět, tak jako v letech padesátých, k masovému stahování knih z  fondů knihoven, které nebyly ideologicky vhodné pro socialistického čtenáře, ať už svým obsahem nebo autorem, ale i odpovědným redaktorem či ilustrátorem.  Sedmdesátá a osmdesátá léta znamenala obecně pro knihovny období, kdy byly nuceny pracovat podle daných šablon. Bylo to neustálé plnění plánů, hodnocení činností, kolotoč výstavek, besed a přednášek na pravidelná výročí, závazků brigád socialistické práce, účast na soutěžích Budujeme vzornou lidovou knihovnu, Fučíkův odznak či Rudá stuha.

Rok 1989, stejně jako v jiných oblastech života, znamenal přelom i pro knihovny. Proces odstátnění a rušení centralistické struktury jednotné soustavy knihoven měl i svou negativní stránku v tom, že nenásledoval žádný pokus o vytvoření fungující sítě knihovnických služeb. Aktivity knihoven probíhaly v této době víceméně izolovaně.

V řadě míst veřejné knihovny zřizované obcemi ztrácely právní subjektivitu a staly se organizační složkou jiného kulturního zařízení se zcela odlišným posláním a funkcemi, např. galerie či muzea, a spolupráce s jinými knihovnami pak byla vázána na libovůli a pochopení vedení tohoto kulturního zařízení. V některých případech také docházelo ke zneužívání veřejných knihoven místní samosprávou pro výkon zcela jiných funkcí.

Od počátku devadesátých let docházelo k postupnému poklesu objemu finančních prostředků, které knihovny mohly věnovat na nákup literatury. Příčinou bylo celkové omezování rozpočtů knihoven ve spojení s trvalým růstem provozních i mzdových nákladů. Růst těchto nákladů byl současně provázen raketovým vzestupem cen domácí literatury na knižním trhu - od roku 1989 o 203%.

Na druhou stranu to však bylo období, kdy byl v českých knihovnách ve větším měřítku zahájen proces automatizace. Primární nasazení výpočetní techniky, proces převodu (retrokonverze) klasických lístkových katalogů do elektronické podoby, tvorba a provoz databází, zapojování knihoven do sítí včetně internetu – to vše vyžadovalo mimořádné investiční prostředky. Díky americké Mellonově nadaci byl realizován projekt vybudování automatizované sítě českých a slovenských  knihoven CASLIN.

 Rok 1996 přinesl významnou organizační změnu, a to nejen v samotné jablonecké knihovně, ale i v ostatních knihovnách okresu. K 1. dubnu 1996 došlo k ukončení zřizovatelské povinnosti okresního úřadu vůči jablonecké knihovně, ta tak přešla pod správu Městského úřadu v Jablonci nad Nisou. Na základě dohody mezi oběma úřady byla její regionální funkce zachována, takže knihovna mohla vyvíjet svoji činnost nejen v rámci města, ale  nadále i celého okresu.

Knihovna vybudovala díky získané dotaci z grantu Ministertva kultury vlastní počítačovou síť a byla připojena k internetu. Byl automatizován výpůjční systém na jednotlivých odděleních knihovny, instalována byla elektronická ochrana knižního fondu. Hudební oddělení bylo přebudováno na multimediální.

V roce 2002 byla knihovna na základě Zákona o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (č. 257/2001 Sb.) pověřena výkonem regionálních funkcí. V roce 2005 přešly provozy knihovny na nový knihovní systém Clavius, následujícího roku knihovna spustila nové webové stránky. V roce 2011 byl umístěn před budovou knihovny návratový box na knihy – bibliobox HERBIE.

Knihovna se snaží v rámci možností reagovat na aktuální potřeby svých uživatelů, sleduje nové knihovnické trendy, nabízí nové služby (Objednej si, Rozvoz knih, eDDO – elektronické dodávání dokumentů, přístup do databází, čtečka e-knih, tématické balíčky četby, půjčování deskových her a tematických kufříků), využívá grantových možností. To vše proto, aby byli návštěvníci knihovny spokojeni a rádi se do ní vraceli.

* * *

Z knihy:

Nosková, Jitka. Jablonecká knihovna v proudu času. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství Bor; Jablonec nad Nisou: Městská knihovna Jablonec nad Nisou, 2013. 143 s. ISBN 978-80-87607-17-6

Z historie knihovny

Julius Streit, ředitel německé městské knihovny

Julius Streit, ředitel německé městské knihovny

 
Německá čítárna v obchodní akademii (na Gewerbeplatz, tzv. Horní nám.)

Německá čítárna v obchodní akademii (na Gewerbeplatz, tzv. Horní nám.)

 
Výpůjční pult německé knihovny v dívčí škole (na Kronenstr.)

Výpůjční pult německé knihovny v dívčí škole (na Kronenstr.)

 
Prostory německé čítárny ve staré radnici

Prostory německé čítárny ve staré radnici

 
Půjčovna německé knihovny ve staré radnici (1933-1939)

Půjčovna německé knihovny ve staré radnici (1933-1939)

 
Oddělení pro mládež německé knihovny (radniční sál 1940 - 1945)

Oddělení pro mládež německé knihovny (radniční sál 1940 - 1945)

 
Jaroslav Šorejs, knihovník předválečné české knihovny (první zprava sedící)

Jaroslav Šorejs, knihovník předválečné české knihovny (první zprava sedící)

 
Budova staré radnice (50.léta)

Budova staré radnice (50.léta)

 
Oddělení pro děti a mládež (60.léta)

Oddělení pro děti a mládež (60.léta)

 
Čítárna okresní knihovny (1958)

Čítárna okresní knihovny (1958)

 
Půjčovna okresní knihovny (1958)

Půjčovna okresní knihovny (1958)

 
Hudební oddělení (1967-1978)

Hudební oddělení (1967-1978)

 
Audiovizuální sál (po roce 1978)

Audiovizuální sál (po roce 1978)

 
 
8.11.2005 17:29:11 | přečteno 14625x | Zbynek Duda
 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2017
load