Ve vestibulu knihovny přivítal děti detektiv Kalle. Ověřil jejich totožnost a odebral jim otisky prstů. Děti se tak staly členy detektivní skupiny a s klíčkem na krku se vydaly hledat poklad večera. Hned na začátku se celá skupina střetla s Ronjou, dcerou loupežníka. Ta je nechtěla pustit dřív, dokud nevyřešily pohádkový kvíz a nenaházely co nejvíce šišek očarovanému zajíci. Děti se Ronji nezalekly a loupežníky hravě zvládly. V Bullerbynu už na ně čekaly maminky, co si pro ně připravily shazování kuželek, házení papírových koulí do hladového koše a skákání panáka. Tak jednoduché to zase malí detektivové neměli, neboť museli po chuti poznávat dary země a na čas poskládat rozstříhanou mapu Švédska. V Bullerbynském lese pak za světla baterek hledali opuštěná zvířátka. Cestou zabloudili a dostali se hluboko do severského lesa, kde na ně čekaly divoženky. Narozdíl od harpyjí, zlých a hašteřivých žen, jim divoženky pomáhaly poskládat obrázky z barevných dřívek a navlékat korálky. Po takové dřině si detektivové zasloužili koláče a posilnili se na setkání s Astrid, pirátem a snad s nejznámější pohádkovou postavou Pipi. Tady děti mohly získat zlaťáky z pirátova pokladu a očesat odměny ze špagátkovníku, pokud uhádly názvy pohádek podle ilustrací. Na závěr si všichni zaskotačili v audiovizuálním sále a po malé diskotéce následovala pohádka H. CH. Andersena.

Večer proběhl za podpory Oddělení školství, kultury a sportu MěÚ a pekařství Šumava.