Obchodník Andreas Kunze - nazývaný Brechschmied - byl pokřtěn 8. dubna 1700. Vyučil se u otce kovářem, ale řemeslo dlouho neprovozoval. Ve 23 letech se oženil se Zuzanou Wanderovou z Pěnčína. Na radu svého tchána a zřejmě i s jeho přispěním začal podnikat v oblasti bělení a obchodu s plátnem. Na Maxově si zřídil bělidlo a u potoka Kamenice mandl i záhřivku. Obchodoval v Čechách i v zahraničí. Později provozoval také hostinskou, pekařskou a řeznickou živnost. Původní kovářské řemeslo a s ním související ranhojičské dovednosti, kouř, zápach louhu, štiplavé páry a oheň v záhřivce udržovaný i v noci, temné stíny hlídačů, panský dům, povozy, koně, cizokrajné zboží, to vše dalo vzniknout řadě pověstí s motivy, které byly podobné pověstem o doktoru Kittlovi. Skalní záhřivka u potoka se v lidovém podání změnila na Čertovu kovárnu, kde Brechschmied podepsal smlouvu s ďáblem, četl v čarodějné knize a svolával havrany. V roce 1738 koupil od Karla Josefa hraběte Desfourse hospodu "U zlaté hvězdy", která stála při staré obchodní cestě od Prahy a Turnova do Hodkovic a dál do Podještědí nebo na Jablonecko a Liberecko. Vývoz pláten spojil s exportem kamenářského a bižuterního zboží z Turnovska a Jablonecka. Statek, otcovský dům a bělidlo v Maxově si na stáří ponechal, protože si přál, aby je převzal jeden z jeho synů. Nestalo se tak a proto statek prodal svému nevlastnímu bratrovi Karlu Fischerovi. Chalupu i bělidlo si ponechal. Nájemce pak až do Kunzeovy smrti v srpnu 1766 dodával plátno do formanské hospody "U zlaté hvězdy". Dědici bělidlo prodali vrchnosti a ta ho po čase odprodala pozdějšímu majiteli Kunzeova statku Andreasu Seibtovi z Jiřetína.

zdroje:
Wikipedia
Scheybalová, Jana. Tři muži, o nichž kolovaly faustovské pověsti. Krkonoše - Jizerské hory. 2006,roč. 39, č. 11, S. 33. ISSN 1214-9381
Tři muži, o nichž kolovaly faustovské pověsti - krkonose.krnap.cz