V humoristickém románu s podtextem smutku, beznaděje a zoufalství ve světě s velmi cynickým přístupem k důstojnosti a hodnotě člověka, usiluje Miloslav Lubas zachytit atmosféru tehdejší vojenské služby, než její pravou podobu zkreslí neustálé opakování normalizační tvorby v televizním vysílání. Práce dnešních profesionálních vojáků si však váží a oceňuje ji. Jako žurnalista pohovořil krátce o své práci pro jednotlivé deníky. Za nejdůležitější vlastnost dobrého novináře dnes považuje především pokoru, neboť už sám ví a zná, jakou moc dnešní média mají a jak hodně zasahují do života druhých.