Vždy jsem ráda cestovala a poznávala nové kraje, různé formy života a soužití lidí s přírodou i se sebou navzájem. Postupem času jsem přišla na to, že na výpravy nebo dovolenou "za hranice všedních dnů" nemusím cestovat do exotické ciziny, že stačí vyjít např. na pěknou louku, sluneční stráň, travnatý vršek za vesnicí či městem. Posledních pět let trávím na loukách hodně času a stále objevuji něco nového. Louky, zdánlivě klidné až idylické, jsou ve skutečnosti plné zajímavého, fascinujícího dění. Na jedné straně z těchto míst dýchá klid, prostor, volnost, na druhé straně je tu na každém kroku možné pozorovat každodenní boj o životní prostor a o život samotný. Na zdánlivě klidných loukách dochází neustále k setkávání různých organismů (rostlin, živočichů atd.), k setkáváním přátelským i dramatickým. I na malé louce se dají pozorovat různé formy soužití - symbiózy: mykorhiza, parazitismus a řada dalších -óz a -ismů. Neuvěřitelné množství organismů si zde našlo nebo hledá svůj životní prostor. Zdánlivá idyla s poletujícími motýly nad krásnými květinami je ve skutečnosti rušným životem, sledem každodenních starostí, jak přežít a naplnit svou životní roli, tedy zplodit další život.

Ráda jsem využila možnosti pozvat vás do tohoto "malého" světa, do světa louky, kde se odehrávají tak velké věci ...

Jaroslava Fojtíková